Hunting lodge – zázemí pro exkluzivní lov – nejvyšší úroveň
Lovecká sezóna: 1. dubna – 30. listopadu
bezproblémový dovoz zbraní (s sebou dostatek střeliva)
lehký dalekohled
možnost zapůjčení zbraní!
Lov & divoká zvěř: max. 30 loveckých hostů za sezónu – to zajišťuje exkluzivní lov a nadprůměrnou populaci divoké zvěře.
Cestovní informace – Odlety Vídeň – Frankfurt – Windhoek. Privátní přistávací dráha: 1 500 m dlouhá, osvětlená. Souřadnice: S 23 16 065 – O 17 44 941
Blue Diamond Omatako Big Game Hunting – Informale o zemi
NAMIBIJSKA REPUBLIKA je stát v jižní Africe. Název státu je odvozen od Namibijské pouště, která zabírá celou pobřežní oblast země, byl zvolen jako neutrální termín při vyhlášení nezávislosti, aby nebyl uražen žádný z mnoha namibijských kmenů. Ze stejných politických důvodů byl v roce 1990 úředním jazykem zvolena angličtina.
GEOGRAFIE – Namibie leží mezi 17,87° a 29,9808° jižní šířky a 12° a 25° východní délky. Namibie je ohraničena Kalahari na východě směrem k Botswaně, Orange River na jihu směrem k Jihoafrické republice, jižním Atlantikem na západě a Kunene a Okavango na severu směrem k Angole. Na severovýchodě země najdeme Capriviho výběžek, dlouhý cca 450 km a široký až 50 km, ležící mezi Angolou a Zambií na severu a Botswanou na jihu.
S rozlohou 825 418 km² je Namibie 33. největším státem na světě, 15. největším v Africe a 10,5× větším než Česká republika. Z Afriky zabírá asi 2,7 % rozlohy. Pro Namibii jsou charakteristické dvě pouště: na západě Namib, která se táhne od Kapské provincie daleko do Angoly, a na východě Kalahari. Mezi oběma pouštěmi se rozkládá 1 700 m vysoká vnitrozemská vysočina kolem hlavního města Windhoek. Nejvyšší hora – 2 573 m vysoký Königstein v masivu Brandberg se nachází nedaleko pobřeží, asi 200 km severně od pobřežního města Swakopmund. Na východě vnitrozemská vysočina postupně přechází do Kalahari. Savany a pastviny tvoří asi 45 % rozlohy státu.
ČASOVÉ PÁSMO – Geograficky se Namibie nachází v časovém pásmu UTC + 2 (jako Jihoafrická republika). V souvislosti s nezávislostí však Namibie jako jediná země na jihu Afriky zavedla zimní čas – tedy UTC + 1. Oproti ČR – v závislosti na ročním období
a s přihlédnutím k odlišnému datu tohoto přechodu v Namibii – vede tato zvláštnost k tzv. krátkodobě stejnou době, ale jinak v časovém rozdílu +1 hodina nebo -1 hodina – s výjimkou východního Caprivi, kde platí jihoafrický čas celoročně. Přechod se koná v noci první sobotu v dubnu a září.
GEOLOGIE – Oblast dnešní Namibie je považována za jednu z nejstarších částí zemské kůry. Dávno před vytvořením superkontinentu Gondwana se na území dnešní Afriky před více než dvěma miliardami let vytvořily dvě pozemní platformy: kraton Kongo a kraton Kalahari, zahrnující velké části dnešní Namibie. Asi před 550 miliony let vytvořily různé tektonické procesy obrovskou souvislou pevninskou oblast, která zahrnovala dnešní (částečné) kontinenty Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie, Indie a Antarktidy: Gondwanu.
Asi před 150 miliony let se tento superkontinent začal postupně rozpadat a oddělovat na kontinenty, které známe dnes. Zvláštní klimatické podmínky v jihozápadní Africe, které trvaly miliony let, se postaraly o to, že mnohé geologické struktury, procesy a jevy byly zvláště dobře zachovány, a proto je lze dodnes pozorovat. V konečném důsledku sem patří i Namib, kterou lze tedy považovat za nejstarší poušť na světě.
PODNEBÍ – Průměrné klima v Namibii lze shrnout jako horké a suché. Převážně suché, subtropické kontinentální podnebí . Mezi jednotlivými částmi země však panují velké rozdíly.
Dešťové srážky jsou v západní části Namibu jsou velmi vzácné. Po celý rok vane teplý a silný vítr. I v zimě teploty často během dne dosahují 25°C a více. V nejteplejších letních měsících prosinec a leden se teploty obvykle pohybují vysoko nad 30 °C, zatímco v nejchladnějších měsících červenec až srpen mohou v noci klesnout až k bodu mrazu, ale pak se přes den zase vyšplhají až k 25 °C. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou opravdu velmi velké. Z zimním období lze ráno i večer počítat se skoky během několika hodin o více než 20 °C. Ve vnitrozemských vysočinách může být v noci kvůli vysoké nadmořské výšce dokonce mráz a ve velmi vzácných letech i sněžení. Přes den tam není úplně takové horko jako na poušti. Situace v Kalahari je podobná jako v Namibu. Srážky jsou poněkud častější, stále však vzácné, jak je pro pouště typické.
Capriviho výběžek se naopak vyznačuje častými srážkami. Ty daly vzniknout rozsáhlému říčnímu systému a hustě zarostlé tropické džungli. Na rozdíl od jiných částí země je zde vlhkost velmi vysoká.
Pobřeží Atlantiku zase určuje studený Benguelský proud. Tím je značně ochlazen převládající jihozápadní vítr, který zabraňuje tvorbě (dešťových) mraků. Zvláštností je, že se pravidelně vytváří hustá, vytrvalá mlha u země. Teploty v létě jsou zde příjemně chladné a v zimních měsících přes den citelně studené. Teplota vody málokdy přesáhne 15 °C.
Většina Namibie leží v tropickém letním dešťovém pásmu, tedy s nepravidelnými, ale občas velmi silnými dešti mezi listopadem a dubnem; jih naopak leží v oblasti zimních dešťů, takže déšť – pokud vůbec – padá především v měsících červnu a červenci.
Zemědělské využití půdy je vzhledem ke zvláštním klimatickým podmínkám možné jen omezeně: na suchém jihu především chov dobytka, na relativně deštivém severu i orné hospodaření. Zvláštností Namibu jsou duny v oblasti Sossusvlei. Jsou známé jako nejvyšší hvězdné duny na světě a dosahují výšky více než 300 m. Přitažlivost této dunové krajiny však nespočívá pouze jen v její výšce, ale především také v překrásné hře barev dun, která závisí na místní vlhkosti a poloze slunce.
HLAVNÍ MĚSTO STÁTU – Hlavní město státu Windhoek s přibližně 270 000 obyvateli je zdaleka nejlidnatějším a nejdůležitějším městem Namibie.
JAZYKY – Ačkoli oficiálním národním jazykem je angličtina je Namibie mnohojazyčnou zemí, fungující v angličtině, afrikánštině, němčině a oshivambo.
Němčina, afrikánština a angličtina byly úředními jazyky, do roku 1990. Aby nebyla zvýhodněna žádná ze stávajících skupin obyvatelstva a neohrozila se tak celistvost země, stala se „neutrální“ angličtina jediným úředním jazykem. Většina populace mluví afrikánštinou jako druhým jazykem, přičemž Oshivambo je prvním jazykem, kterým mluví polovina populace. Němčina je mateřským jazykem 32 % bílé populace a druhým jazykem pro většinu zbývajících bílých obyvatel a části černošské populace. Na druhou stranu anglicky mluví jen asi 7 % lidí v Namibii. Aby se prosadil nový úřední jazyk, který dříve nebyl příliš rozšířen, musí se nyní každé dítě kromě svého kmenového jazyka naučit i angličtinu, což v neposlední řadě kvůli špatné úrovni vzdělání u většiny skupin populace chudoby, lze zvládnout jen nedostatečně.
Různorodost populace se odráží i v používaných jazycích. S bantuskými jazyky, khoisanskými jazyky a indoevropskými jazyky existují tři velké jazykové skupiny s více než 30 dialekty. Jazyky Bantu a Khoisan jsou tradiční kmenové jazyky lidí Ovambo, Otjiherero, Herero, Himba, Nama, San a Damara. Indoevropskými jazyky, které zavedli běloši a bastři – afrikánština a němčina, mluví pouze malá část populace jako mateřskými jazyky, ale stále jsou velmi běžné zejména mezi zemědělskými dělníky a bělochy.
HISTORIE – Vyprahlé země jihozápadní Afriky byly po tisíce let domovem národů San (Bushmen) a Damara. Evropané (portugalští mořeplavci) zemi poprvé objevili v 15. století. Kvůli nehostinným podmínkám v přímořských oblastech však dlouho neexistovalo žádné významné osídlení. V průběhu četných afrických migrací, počínaje 17. stoletím, napadly zemi kmeny Herero, Nama (také známí jako „Hottentoti“), Orlam a Ovambo. Teprve v 19. století začala silná migrace evropských osadníků. Tito pocházeli především z Portugalska, Anglie a německy mluvících oblastí. Se vznikem Německé říše v roce 1871 se země, s výjimkou Walvis Bay, která zůstala pod britským vlivem, dostala pod její nadvládu a stala se kolonií “německé” jihozápadní Afriky. „Civilizační snahy“ německých koloniálních vládců nebyli nebyly dobře přijímány, a tak se v roce 1904 odehrálo historické, všemi národy vítané, povstání Hererů a následné povstání Nama.
Během první světové války byla země převzata britskými jednotkami z Jižní Afriky a na konci války byla v roce 1920 předána Společnosti národů jako pověřená oblast Jihoafrické unie ke správě. To udrželo zemi okupovanou až do získání nezávislosti 21. března 1990, a to i přes intenzivní mezinárodní úsilí a desetiletí trvající ozbrojený boj proti SWAPO, které bylo založeno v roce 1960.
Po více než 100 letech cizí vlády je Namibie od roku 1990 nezávislým demokratickým státem. Vládu od vzniku republiky zajišťuje SWAPO. Je to strana největší skupiny obyvatel, Ovambo.
DOPRAVA – Základní struktura železniční sítě dopravní společnosti TransNamib pochází z německé koloniální éry a byla zpočátku určována především vojenskými potřebami. Nyní byla rozšířena na 2 382 km a spojuje všechna větší města v Namibii.
Silniční síť je téměř ucelená ve všech částech země. Je dlouhá cca 65 000 km, z toho cca 60 000 km jsou nezpevněné přírodní cesty. Vyasfaltovány jsou pouze hlavní spojovací a státní silnice a také nejdůležitější vnitroměstské komunikace (cca 5000 km). Namibie má vysokou úroveň motorizace, což vzhledem k rudimentární veřejné dopravě není překvapivé. V Namibii, stejně jako v Jihoafrické republice, je levostranný provoz.
Namibie je velmi dobře začleněna do mezinárodní letecké sítě a má vlastní národní leteckou společnost – Air Namibia. Mezinárodní letiště mají hlavní město státu Windhoek s „Hosea Kutako“, které bylo postaveno asi 40 km východně od města, a přístavní město Walvis Bay. Další letiště obsluhovaná Air Namibia jsou v Oranjemund, Lüderitz, Swakopmund, Etoscha-Mokuti a Katima Mulilo. Kromě toho má každé větší město v Namibii, stejně jako mnoho farem a chat, svá vlastní, technicky více či méně dobře vybavená přistávací místa, protože existuje velké množství nevládních leteckých společností a mnoho soukromých vlastníků letadel vzhledem k velikosti země a rostoucí podíl bohatých turistů.
Walvis Bay je spolu s Lüderitz jediným hlubokomořským přístavem Namibie.
CESTOVNÍ RUCH – Velikost země, její rozmanitá krajina a obrovské množství zvířat učinily jihozápadní Afriku zajímavou cestovní oblastí již v 50. letech minulého století – zpočátku však především pro sousední jihoafrické turisty, kteří zde našli to, co je stále vzácnější
a i v jejich rodné zemi pomalu mizí: nedotčená příroda a zdánlivě nekonečná rozloha. Namibie byla v té době navíc pod správou Jihoafrické republiky.
TISK – Jako jediný německy psaný deník v Africe je Allgemeine Zeitung také jedním z největších novin v Namibii.
Namibie má tři hlavní deníky, každý v jiném jazyce: Největší deník v zemi je anglicky psaný The Namibian. Allgemeine Zeitung je jediný africký deník v německém jazyce a považuje se za namibijské noviny a zástupce vícejazyčného tisku. Denní tisk v afrikánštině se nazývá Republikein. Stejně jako Allgemeine Zeitung patří tyto noviny společnosti DMH (Demokratický mediální holding). Namibian Broadcasting Corporation (nbc) je veřejnoprávní vysílací společnost v Namibii s půldenním televizním programem a četnými rozhlasovými programy v devíti národních jazycích, včetně „NBC German Service“ (15 hodin denně v němčině). Provládní média podléhají státní cenzuře.Internetová rádia z Namibie: Radio Kudu: hity a informace z Namibie, jazyk: angličtina; novinky také v afrikánštině http://www.radiokudu.com.na/ (domovská stránka „Radio Kudu“) Radiowave 96,7 FM: Hity 80., 90. let a dnes; Jazyk: angličtina http://www.radiowave.com.na/ (domovská stránka „Radiowave 96.7 FM“)